Paliativní péče v ČR: Strategie do roku 2035 a proč je důležitá spolupráce služeb
Česká republika má od roku 2026 poprvé v historii Strategii rozvoje paliativní péče do roku 2035. Jejím cílem je systematicky rozvíjet dostupnou, kvalitní a koordinovanou paliativní péči tak, aby lidé se závažným život limitujícím onemocněním a jejich blízcí měli přístup k potřebné odborné podpoře bez ohledu na věk nebo místo, kde žijí.
Strategie reaguje na demografické změny a rostoucí potřebu paliativní péče. Počítá mimo jiné s rozvojem dostupnosti a kvality péče, vzděláváním zdravotnických pracovníků, podporou rodin a neformálních pečujících a lepším propojováním jednotlivých částí systému.
To je důležitý krok. Skutečná zkouška ale přichází v každodenním životě konkrétních pacientů, klientů a jejich rodin.
Paliativní péče není jen hospic
Představme si člověka, který odchází z nemocnice nebo LDN domů. Má závažné onemocnění, potřebuje další péči a rodina se o něj chce postarat.
Kdo jí ale poradí, na koho se obrátit? Kdo propojí nemocnici, praktického lékaře, domácí zdravotní péči, sociální služby nebo mobilní hospic? A kdo pomůže ve chvíli, kdy rodina začne být péčí přetížená nebo ji přestane zvládat?
Právě tady leží jedna z důležitých výzev současné paliativní péče. Nestačí pouze mít jednotlivé služby. Je potřeba, aby na sebe dokázaly navazovat a spolupracovat.
Paliativní péče totiž není pouze hospic. Podle potřeb konkrétního člověka se na ní mohou podílet nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, praktičtí lékaři, domácí zdravotní péče, mobilní a lůžkové hospice, sociální služby, sociální pracovníci, zdravotníci i další odborníci. A samozřejmě také rodina a další blízcí, kteří často nesou významnou část každodenní péče.
Pokud mezi jednotlivými službami a profesemi chybí komunikace a koordinace, může být orientace v systému pro člověka a jeho rodinu velmi složitá.
Paliativní péče potřebuje multidisciplinární spolupráci
Kvalitní paliativní péče je založena na spolupráci více profesí. Lékaři, všeobecné sestry, sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách a další odborníci přinášejí do péče různé kompetence, zkušenosti a pohled na potřeby člověka.
Důležité ale je, aby spolu dokázali komunikovat, předávat si potřebné informace a navazovat jednotlivé formy podpory podle aktuálních potřeb člověka a jeho rodiny.
Dobře fungující multidisciplinární tým může pomoci zajistit, aby péče nebyla pouze souborem jednotlivých služeb, ale skutečně koordinovanou podporou člověka a jeho blízkých.
Potřeby člověka v paliativní péči totiž zpravidla nekončí u jeho zdravotního stavu. Mohou zahrnovat také potřeby psychické, sociální, praktické a spirituální a současně potřeby rodiny a dalších blízkých.
Právě spolupráci jednotlivých profesí, jejich rolím v týmu, vzájemné komunikaci a koordinaci péče se věnujeme také například v našem kurzu Specifika práce v multidisciplinárním týmu.Tento 24hodinový kurz přináší praktický pohled na fungování multidisciplinárního týmu a možnosti efektivní spolupráce pracovníků při péči o klienta.
Potřeba paliativní péče bude růst
Demografický vývoj ukazuje, že paliativní péče bude v dalších letech potřeba pro stále větší počet lidí.
Podle Ministerstva zdravotnictví zemře v České republice každoročně přibližně 110 000 lidí a více než 65 000 úmrtí lze považovat za očekávatelná. Přibližně 20 000 pacientů by přitom mohlo každý rok významně profitovat ze specializované paliativní péče.
Tři čtvrtiny pacientů s očekávatelným úmrtím jsou v posledních třech měsících života alespoň jednou hospitalizovány a 62 % lidí umírá na lůžkách akutní nebo následné péče.
Podle odborných predikcí, na které Ministerstvo zdravotnictví odkazuje, může potřeba zdravotní péče v závěru života do roku 2050 vzrůst o 86 %.
Vedle budování kapacit a dostupnosti služeb je proto důležité mluvit také o lidech, kteří paliativní péči poskytují – o jejich odbornosti, vzdělávání, vzájemné spolupráci a podpoře.
Důležitou roli mají sociální služby i rodiny
Paliativní péče se netýká pouze zdravotnictví. Významnou roli mají také sociální služby a pracovníci, kteří jsou s klientem v každodenním kontaktu.
Pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci mohou dobře znát životní situaci klienta, jeho zvyklosti, potřeby, přání i rodinné prostředí. V multidisciplinární spolupráci proto mohou přinášet důležitý pohled na to, co konkrétní člověk potřebuje a co pro něj znamená zachování kvality života a důstojnosti.
Stejně důležití jsou neformální pečující – rodinní příslušníci a další blízcí. Také Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035 počítá se systematickou podporou rodin a neformálních pečujících.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR – Strategie rozvoje paliativní péče v České republice do roku 2035
Rodina by neměla zůstat pouze příjemcem pokynů od jednotlivých služeb. Potřebuje vědět, na koho se obrátit, co může očekávat a jak na sebe jednotlivé formy pomoci navazují.
Vzdělávání jako součást kvalitní paliativní péče
Rozvoj paliativní péče není pouze otázkou počtu služeb a jejich dostupnosti. Důležité jsou také znalosti a dovednosti lidí, kteří péči poskytují.
Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035 řadí mezi důležité oblasti dalšího rozvoje také vzdělávání zdravotnických pracovníků a rozvoj odborných kapacit.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR – Strategie rozvoje paliativní péče v České republice do roku 2035
Potřeba vzdělávání se ale týká také sociální oblasti. Pracovníci v sociálních službách se při své práci setkávají s klienty se závažným nebo život limitujícím onemocněním a potřebují rozumět principům paliativní péče, potřebám klienta, komunikaci s rodinou i možnostem spolupráce s dalšími profesemi.
Akredika proto nabízí několik možností, jak si znalosti a dovednosti v oblasti paliativní péče rozšířit:
Paliativní péče – komplexní akreditovaný kurz 40 hodin
Ucelené vzdělávání zaměřené na rozšíření a prohloubení dosavadní kvalifikace pracovníků v sociálních službách. Kurz propojuje principy paliativní péče s praktickými tématy, jako jsou potřeby klienta, komunikace s klientem a jeho rodinou, etické a spirituální otázky, zvládání bolesti, aktivizace, multidisciplinární spolupráce, profesní hranice nebo péče o samotné pečující.
Kratší akreditované kurzy paliativní péče
Pro pracovníky, kteří se chtějí zaměřit na konkrétní oblast paliativní péče, nabízíme také kratší tematické kurzy. Umožňují prohloubit znalosti ve vybraném tématu a zaměřit se na situace, se kterými se pracovníci setkávají v každodenní praxi. Paliativní péče - 8 hodin, Doprovázení umírajících – práce s klientem a jeho rodinou - 8 hodin,
Specifika práce v multidisciplinárním týmu - 24 hodin. Samostatný kurz zaměřený na spolupráci jednotlivých profesí při zajištění komplexní péče o klienta. Věnuje se rolím členů týmu, vzájemné komunikaci a tomu, jak efektivně propojovat různé odbornosti a pohledy na potřeby klienta.
Všechny kurzy zaměřené na toto téma najdete na jednom místě Kurzy paliativní péče.
Pokud si chcete nejprve přečíst více o samotných principech paliativní péče a jejich využití v sociálních službách, doporučujeme také článek Paliativní péče v sociálních službách: Co by měli pracovníci vědět.
Máme strategii. Teď ji potřebujeme přenést do praxe.
Strategie rozvoje paliativní péče v České republice do roku 2035 představuje důležitý krok. Samotný strategický dokument ale péči o konkrétního člověka nezmění. Rozhodující bude, jak se jeho cíle podaří promítnout do dostupnosti služeb, jejich vzájemné koordinace a každodenní práce lidí ve zdravotní a sociální oblasti.
Máme řadu kvalitních služeb a odborníků. Teď potřebujeme, aby člověk se závažným onemocněním a jeho rodina nemuseli sami hledat cestu mezi jednotlivými částmi systému.
Důstojná paliativní péče začíná také tím, že pacient, klient a jeho blízcí vědí, na koho se mohou obrátit, a že jednotlivé služby dokážou při péči spolupracovat.
